Původně stanovené datum 20.8. dodržela pouze identická sonda Voyager 2. Zpoždění první sondy způsobené závadou bylo kompenzováno navedením na rychlejší dráhu. Voyager 1 tak svého souputníka předjíždí již v prosinci roku 1977, v roce 1979 se přiblíží k Jupiteru a pořizuje snímek jeho Velké rudé skvrny. V roce 1980 se dostává do blízkosti Saturnu a pozoruje planetu a její prstence. Pak již míří mimo sluneční systém. V roce 1998 se stává nejvzdálenější sondou a nechává za sebou Pioneer 10.
V roce 2013 opouští sluneční soustavu. Pomalejší Voyager 2 mezitím navštíví Jupiter, Saturn, v roce 1986 Uran a v roce 1989 i Neptun. Pořídí více než 30 000 snímků a poprvé vyfotografuje prstence planet Jupiter, Uran, Neptun. Obě sondy putující do mezihvězdného prostoru mají na palubě vzkaz ve formě gramofonové desky pro případné „inteligentní“ bytosti ve vesmíru. Pravděpodobnost nálezu je nepatrná a teprve hodně vzdálená budoucnost ukáže, jestli to byl dobrý nápad. Například Inkové nebo Aztékové ani nemuseli svou existenci avizovat.