Příchod řeckých bratří Cyrila A Metoděje na Velkou Moravu.
Kostel Cyrila a Metoděje
Cyril a Metoděj, často označovaní jako slovanští věrozvěstové dorazili na Velkou Moravu pravděpodobně na jaře roku 863. Impulsem k jejich cestě bylo poselství knížete Velké Moravy Rostislava vládci byzantské říše Michalu III. Hlavním důvodem byla snaha o zřízení biskupství na území Velké Moravy, jež mělo omezit vliv východofranské říše. Nahrazením německých kněží se snažil snížit závislost své země a omezit nároky na zemi uplatňované pasovským biskupem. Cyril, vlastním jménem Konstantin, vytvořil z jazyka slovaského obyvatelstva z okolí Soluně první slovanské písmo – hlaholici. Oba bratři pak začali překládat do staroslověnštiny bibli a další církevní spisy. Ve staroslověnštině pak byly slouženy bohoslužby. Roku 869 Cyril zemřel. Téhož roku na podzim byl Metoděj vysvěcen za prvního arcibiskupa na Moravě. Následovaly časté spory s latinským klérem. Metoděj se musel obhajovat před samotným papežem, a byl též načas uvržen do vězení. Po smrti Metoděje r. 885 byli jeho žáci vyhnáni ze země. Jeho hrob nebyl dosud nalezen.