Maratonský běh,
Maraton
– v roce 2010 uplyne 2500 let od události, která obohatila lehkou atletiku o jednu z nejnáročnějších disciplín. Roku 490 př.n.l. odrazila spojená řecká vojska na planině u Marathonu perskou armádu. Zprávu o slavném vítězství zvěstoval Diomedón, který celou cestu do Ahtén běžel a po výkřiku: „Zvítězili jsme“ padl mrtev k zemi. Na jeho počest se začal na novodobých olympijských hrách běhat maratonský běh, jehož délka odpovídá vzdálenosti Marathonu od Athén. Tolik mýtus. Některé náznaky ukazují, že mohlo jít jen o legendu. Dobové záznamy o události vůbec neinformují. První zmínky se objevují několik set let po zmíněné bitvě. Vzdálenost mezi Marathonem a Athénami je asi 66 kilometrů. Na olympijských hrách 1896, 1900 a 1904 měřil maratonský běh přibližně 40 km. Teprve na olympiádě v Londýně 1908 na žádost manželky Edwarda VII. byl cíl umístěn před královskou lóži. Tak byla do budoucna pro maraton stanovena délka 42 195 m. Zmíněné trhliny v legendě však dnes již nikdo neřeší. Maratonským běhům se ve světě věnují milióny závodních i rekreačních běžců a v města, která mají svůj maraton rostou jak houby po dešti.